Cesta železa Moravským krasem

Buďte vítáni na Blanensku ...
...v kraji obdařeném nádhernou přírodou a hustými lesy, v oblasti, která bývala v minulosti zahalena kouřem z železářských pecí a hutí, kde žili lidé s tvářemi ožehnutými od kovářských výhní. V místech, kde vznikaly a dosud vznikají unikátní výrobky z umělecké litiny...

Projekt Cesta železa Moravským krasem

  Projekt Cesta železa Moravským krasem je součástí mezinárodního programu Evropské cesty železa. Jeho záměrem je propagovat důležité lokality reprezentující směry, kterými se evropské železářství v minulosti ubíralo. Moravská stanice leží na východní trase Evropské cesty železa, která vede z norského Trondheimu přes Švédsko, Dánsko, Polsko, přes Moravu do Burgenlandu v Rakousku.
  Naučná stezka Vás na pěti trasách provede po nejvýznamnějších železářských lokalitách našeho regionu. Značená část je vedena přes zvláště chráněná území, tedy i přes Chráněnou krajinnou oblast Moravský kras.

Trasa Blansko
Blansko - město má za sebou bohatou historii, úzce spjatou s železářstvím a výrobou umělecké litiny. Železářskou velkovýrobu v Blansku založil v roce 1698 rod Gellhornů, největší rozmach prodělala v první polovině 19.století.
  Nejvýznamnější blanenskou památkou je zámek, kde je umístěno Muzeum Blansko, jehož expozice se zaměřují na uměleckou litinu, která je pro Blansko typická, dějiny železářství a hutnictví, výzkumy Moravského krasu, dějiny Blanska a regionu a svým návštěvníkům nabízí také prohlídky historických interiérů zámku. Mezi další památky patří dřevěný kostelík z Podkarpatské Rusi a kostel sv. Martina.
Klamovka - z původního průmyslového areálu zůstal zachován přízemní objekt bez vysoké pece, zavážková věž a část bývalé kotelny a strojovny s komínem. Objekt Klamovky je typickou ukázkou průmyslové architektury poloviny 19.století.
Paulinka - areál leží při ústí říčky Punkvy do Svitavy. Od konce 19.století byl objekt využíván jako slévárna, od počátku 20.století jako strojírna..

Trasa Olomučany
Olomučany - V bezprostředním okolí obce se od raného středověku až do konce 19.století těžila železná ruda i žáruvzdorná hlína pro slévárenské formy. Od 17.století na katastru obce pracovala sklárna, od 19.století pak továrna na keramické zboží. Olomučanskou keramiku můžete zhlédnout v muzejní expozici v budově OÚ v Olomučanech. Prezentuje širokou škálu dvou druhů keramiky - "lidové&" bílé keramiky s typickým barevným rostlinným dekorem a "městské" - bohatě dekorované užitné keramiky s barevnými glazurami.
Padouch - těžil se zde vápenec a pálilo vápno, o čemž svědčí dochované zbytky selské vápenice z 19. a počátku 20.století.
Milířiště - dřevěné uhlí se zde pálilo v milířích.
Hutě U Kukačky a U Srnce - pozůstatky celkem šesti hutí se nacházejí u stejnojmenných studánek.
Pinkoviště Vystrčená - soubor tzv. pinek (míst, kde se těžila železná ruda).
Zaniklá ves Polom - nachází se uprostřed rudní oblasti, nálezy keramiky je datována na přelom 12.-13.století.

Trasa Rudice, Jedovnice
Jedovnice - bývalé centrum obchodníků a řemeslníků, vzkvétal zde rybolov a prodej výrobků rudických železářů, jedovnických tkalců a hrnčířů. Roku 1335 byly povýšeny na městečko. Mezi památkami dominuje kostel sv. Petra a Pavla, typickým rysem krajiny je rybníkářství - největším je rybník Olšovec.
Hugova huť- založena roku 1746 v místě dnešní pily, zanikla koncem 19.století. Dnes je dochována opěrná kamenná zeď s otvorem tunelu, kterým sem byla přiváděna voda z rybníka Floriánek.
Rudice - historie obce je spojena zejména s dobýváním železné rudy. Těžba rudy skončila s provozem hutí v Blansku (1896), těžba jílů a písků pokračuje do dnešní doby. Symbolem obce je Větrný mlýn na Tumperku, kde se nachází expozice dějin obce, historie hutnictví, hornictví a mineralogie. Areál je doplněn Geoparkem s ukázkami krasových hornin.
Žegrov -krasová deprese vyplněná rudickými vrstvami, i zde se těžila železná ruda.
Černé hlíny - byly zde těženy žáruvzdorné jíly, po ukončení těžby se vytvořilo jedno z největších rudických jezírek.
Jezírko U Kapličky - po ukončení těžby písků a jílů vzniká jezírko, byly zde také nalezeny jurské zkameněliny.

Trasa Křtiny, Habrůvka
Křtiny - jsou jedním z nejpamátnějších poutních míst na Moravě.Obci dominuje barokní chrám Jména Panny Marie. Jeho architektura je dílem Jana Blažeje Santiniho Eichla. Tento chrám je jeho největší stavbou postavenou na půdorysu řeckého kříže.V blízkosti Křtin se nachází jeskyně Výpustek. V jeskyni byly na počátku 20.století těženy fosfátové hlíny, na konci II.sv. války byla upravena jako podzemní továrna. Na konci 20.století zde byl vybudován vojenský kryt.
Habrůvka - dějiny obce jsou spjaty s těžbou a zpracováním nerostných surovin, v okolních lesích se pálilo dřevěné uhlí pro hutě, specifikem bylo ovšem pálení vápna v selských vápenicích. Habrůvka byla známá i výrobou dřevěného nářadí.
Elise - nejhlubší z jam na těžbu železné rudy.
Panské boudy - prohlubeň se strmými svahy vzniklá vytěžením ložiska rudických písků a jílů.

Trasa Adamov, Josefov, Babice nad Svitavou
Adamov - původní osada ze 16.století. Podle zpráv z roku 1632 zde byla vysoká pec, v dalších letech byly vystavěny hamry a v roce 1680 další dvě vysoké pece a dvojice kujnících výhní. Zvýšená potřeba litiny vedla k založení nové vysoké pece (huť Františka). Dominantou dnešního Adamova je novogotická cihlová stavba farního kostela sv. Barbory.Do kostela byla umístěna unikátní pozdně gotická plastika - Světelský oltář.
Nad Bílou skálou - zajímavá lokalita opuštěného dolu na železnou rudu
Huť Františka - vysoká pec z roku 1746, vyráběla zejména tzv.lité zboží, především vojenský materiál. Provoz byl zastaven v roce 1877. V současnosti se jedná o nejstarší dochovanou pec ve střední Evropě.
Althamr - existenci prvního hamru na novohradském panství potvrzují listiny z roku 1506
Býčí skála - jeskyně je známá nálezem tzv. "pohřbu halštatského velmože", který zde učinil Jindřich Wankel. Při vykopávkách byla odkryta i kovárna s bronzovými artefakty - pochází odsud i známá "soška bronzového býčka&".
Babice nad Svitavou - ves vznikla patrně ve 13.století spolu s tvrzí. Při jižním okraji obce byly prokázány archeologické doklady slovanského železářství.
Malá Macocha - opuštěný důl na železnou rudu.