Geografie, historie a osobnosti

Buďte vítáni na Blanensku ...
... v severní části Jihomoravského kraje, v údolí řeky Svitavy, na rozhraní Drahanské a Českomoravské vrchoviny, v regionu s bohatou historií a řemeslnou tradicí a se kterým jsou spjaty životy a osudy mnoha slavných osobností ...

Demografické údaje jižní části okresu Blansko:

  Tato oblast pojímá 55 obcí s přibližně 57 304 obyvateli. Samo město Blansko má 20 694 obyvatel, z toho 10 050 mužů a 10 644 žen. Celková plocha blanenského okresu je 942 km2, patří tedy se svými 108 079 obyvateli ke středně velkým okresům naší republiky.

Pozoruhodná historická svědectví

Blansko
  Vzniklo jako osada na pravém břehu Svitavy a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1141, kdy se jeho název vyskytuje v jedné z listin olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka jako součást olomouckého léna. Od konce 13. století máme zprávy o tzv. Novém Blansku, osadě, která vznikla na protilehlém břehu Svitavy, v místech, kde stojí dnešní zámek. Obě části se správně i ekonomicky vyvíjely samostatně až do roku 1526. V roce 1580 bylo povýšeno na městečko s právem pečeti. Od konce 17. století patřilo Blansko slezskému rodu hrabat z Gellhornů, který zde založil v roce 1698 železářskou velkovýrobu. V roce 1766 koupil panství rod Salm-Reifferscheidt a vlastnil ho až do roku 1945. První polovina 19. století znamenala především rozkvět blanenského železářství a výrobu umělecké litiny. Významným dnem v dějinách obce bylo pak v roce 1905 povýšení Blanska na město dekretem císaře Františka Josefa I. V roce 1960 se stalo okresním městem.
 
Slavné osobnosti blanenského regionu
  Blansko na sebe váže již odedávna řadu významných osobností nadregionálního významu, které výrazně ovlivnily dění v mnoha oblastech společenského života: Karel Absolon - český paleontolog a speleolog, Jan Dubravius - český humanista a olomoucký biskup, Arnošt Julius Leopold hrabě z Gellhornu - zakladatel blanenských železáren, Karel Ježek - syn zakladatele blanenského podniku Adamovské strojírny, Jindřich Zdík - český duchovní a diplomat, biskup olomoucký, Karolina von Linsingen - manželka budoucího anglického krále Viléma IV., Karel Jaroslav Maška – moravský archeolog a antropolog, Karel Ludvík baron von Reichenbach – generální ředitel blanenských železáren, Erich Roučka – moravský technik, vynálezce a badatel, Ferdinand von Saar – rakouský spisovatel a dramatik, Hugo František hrabě ze Salmu – zakladatel Františkova (dnešního Moravského zemského) muzea v Brně, Hugo V. Sáňka – učitel a vlastivědný badatel, Josef Stařecký - první dělnický starosta města Blanska, František Trávníček – český jazykovědec, Jindřich Wankel - významná osobnost českého kulturního a vědeckého života 2. poloviny 19. století, Jan Žalkovský ze Žalkovic – majitel blanenského panství.
 
Adamov
  Ve středověku příslušel k panství Nového hradu, od 17. století byl součástí panství pozořického. Původně se zde však rozkládaly železné hamry. Na přelomu 17. a 18. století byla založena osada nesoucí již název Adamov. Toto město je odedávna spojováno s průmyslovými aktivitami regionu, počínaje železářskou výrobou.
 
Černá Hora
  První zmínky pocházejí již z 11. století, souvisí s rodem pánů z Černé Hory. Od konce 14. století náležela obec rodu pánů z Boskovic. Jeden z nich, Vaněk Černohorský z Boskovic, se mj. aktivně účastnil politického dění v českém království a v roce 1415 byl jedním z českých a moravských pánů, kteří se vyslovili proti upálení Jana Husa.
 
Holštejn
  Obec nedaleko Sloupu, název vznikl zkomoleninou německého Hohler Stein (Dutý nebo Jeskynní kámen), původně podhradí, které se připomíná poprvé v roce 1349. V pol. 16. století se prameny zmiňují o městečku se dvorem a rybníkem. Páni z Holštejna patřili ve středověku ke známým a rozšířeným rodům. Jedním z nich byl např. Crha z Třebelovic, který dosáhl vysokého společenského postavení za vlády Přemysla II. Otakara.
 
Jedovnice
  První zmínky o obci pocházejí z roku 1251, kdy tvořila část holštýnského panství, jsou zmíněny také v listině Jana Lucemburského z roku 1335, kdy král potvrzuje městečku právo na lesy za jeho věrné služby. Podle této listiny jím byly Jedovnice také povýšeny na město, získaly znak a bylo jim uděleno právo pečetit zeleným voskem. Vedle válek husitských a třicetileté války zažily Jedovnice řadu pohrom, jako např. větrnou smršť, požáry, mor a choleru. V roce 1579 získaly Jedovnice právo konání trhů – ty se zde potom konaly bez přestávky 360 let.
 
Křtiny
Obec a slavné poutní místo. Poprvé jsou Křtiny zmiňovány v roce 1237. Ve 14. století náležely rodu, jenž se psal „ de Krscina“. Svou pečeť obec získala v roce 1629. Duchovní správu Křtin obstarávali kněží ze zábrdovického kostela v Brně.
 
Ostrov u Macochy
  Obec byla původně sídlem rodu, který se psal dle jejího názvu. První zmínka o jednom z jeho členů, Albertu z Ostrova, pochází z roku 1349. Koncem 14. století patřil Ostrov k holštýnskému panství a jako takový je poprvé zmiňován v roce 1371.
 
Rájec nad Svitavou
Původně lenní panství olomouckých biskupů. Jméno obce se zmiňuje poprvé v souvislosti s Blanskem v roce 1141 v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Od 13. století se objevují páni z Rájce. Po husitských válkách, které rájecké statky velmi zpustošily, přešla obec v roce 1446 opět na biskupství olomoucké. Významnou osobností spojenou s Rájcí byl zejména Hugo František ze Salm-Reifferscheidtu, který zde otevřel první cukrovar na Moravě.
 
Rudice
  Ve středověku zde stávala tvrz, jejíž zbytky byly strženy v roce 1869, sídlili zde vladykové, kteří se psali podle jména obce. Její okolí bylo věhlasné svojí těžbou železné rudy, celá oblast je dodnes velice mineralogicky bohatá. Železná ruda se dolovala do roku 1893, ze zdejších kvalitních jílů byla zhotovována známá olomučanská keramika.
 
Senetářov
Obec byla založena pravděpodobně pány z Holštejna a osazena německými kolonisty. Senetářov náležel k holštýnskému panství, u kterého je zmiňován k roku 1406. Za německé okupace byla obec vystěhována a po válce znovu osídlena.
 
Sloup
První písemné zmínky pocházejí ze 14.století. V roce 1862 byla vesnice povýšena na městečko a byly zde povoleny dva výroční trhy.
 
Střípky historie z podzemí Moravského krasu
  Mnohá tajemství minulosti skrývají i podzemní prostory Moravského krasu. Například jeskyně Hladomorna pod holštejnským hradem ve středověku sloužila jako vězení, zatímco v jeskyni Výpustek a Dagmar se v 17. století usadili padělatelé mincí. V 17. století projevil lékař císaře Rudolfa II. Boetius jako první vědecký zájem o jeskyně a pochopil proces tvorby krápníků. V roce 1723 pak sestoupil na dno Macochy brněnský minorita Lazar Schopper. Odborným zkoumáním jeskyní Moravského krasu po stránce archeologické i speleologické se v 19. století zabýval Dr. Jindřich Wankel, mj. objevitel slavného nálezu tzv. knížecího pohřbu v Býčí skále. Řadu výzkumů podnikl ve 20. století i prof. Dr. Karel Absolon. V průběhu 2. světové války se jeskyně staly sídlem utajovaných zbrojních továren fašistického Německa. Řada z nich tak byla zničena nebo vážně poškozena.